Turecká kuchyně

17.01.2012  |  zhlédnuto : 338x  |  komerční sdělení

 
Turecká kuchyně Tajemné Turecko je zemí několika chutí, ale také, na naše poměry, s přísnými pravidly. Naprosto passé je zde vepřové, ale Turci jsou k cizincům shovívaví a nebudou po vás házet kameny, pakliže jej budete konzumovat.

 

Spolu s italskou, francouzskou, mexickou a čínskou, patří turecká kuchyně k těm nejbohatším, co se obsahu pokrmů a ingrediencí týče. A to je také důvod, proč všechny jmenované patří mezi nejoblíbenější na světě – více pokrmů zaručuje, že si více lidí zde najde „to své“.

Turecko je země zahalená tajemstvem. Pokud si vezmeme za příklad jmenované státy, každý občan si musí vybavit nejméně jeden znak, typický právě pro tuto oblast, zvyky a povahu. Jenže Turecko k nám pořád zavírá pomyslná vrátka, za kterými si snad jedině představíme Šeherezádu, turbany a džiny. Jenže to jsou pohádky Tisíce a jedné noci a koresponduje to s tím, jako by si cizinci Českou republiku představili jako oblast s krásnými princeznami, sedmihlavými saněmi a princi vysvoboditeli.

Takže, pojďme do těchto tajů zastrčit svůj nos a zjistit o stravování zde co nejvíce.

Turecko, ale i jeho kuchyně, je výrazně ovlivněná okolím, ostatně jako všude jinde, nicméně poloha této země a vliv různorodého okolí se také znatelně podepsali na její rozmanitosti. Jenže i zde existují zřetelní představitelé jídelního lístku.

Mezi hlavní ingredience patří ovoce, zelenina, lilek, česnek, cibule, plody moře, balkánský sýr, olivy, med, z koření převládá máta, koriandr, paprika, pepř, kopr, kmín a petržel. Koření se používá jen zlehka.

Klasické turecké jídlo je dušené, případně grilované. Maso se tu nejčastěji konzumuje skopové, jehněčí, nebo kuřecí. V žádném případě vepřové. K masu je podává obvykle rýže anebo turecký bílý chléb zvaný pide nebo ekmek.

Baklava

Typický turecký dezert není turecký med, ani nic s tureckou kávou (ostatně tyto názvy si vytvořili Češi a s Tureckem mají pramálo společného), ale baklava, pečené listové těsto s ořechy a medem.

Všude jasně zní kebab

Kebab jsou prakticky plátky masa, předem naložené a napíchané na dlouhé jehlici, otáčející se a shora opékající se. Vrchní maso se ořezává velice ostrým nožem a spolu se zeleninou se vkládají do housky a konzumují. Klasický turecký kebab je z masa hovězího. Kuřecí se objevuje kvůli procesu „poevropění“, dostat kebab na evropský trh. Někde se vyskytuje i vepřové, ale pravý Turek vám jej určitě nepřipraví. Muslimské vyznání konzumaci tohoto masa důrazně odmítá.

Pokud si zajedete do Turecka na dovolenou, s jedním z cílů je ochutnat pravý turecký kebab, rozhodně si jej nedávejte někde na ulici, jak jste zvyklí u nás. S hygienou si tam nejsou moc za dobře a je dost možné, že maso bude zkažené nebo jinak kontaminované.

Karbanátek

Velice oblíbené jsou v Turecku karbenátky – kefte. Je to mleté maso, ochucené a opečené.

Turci mají rádi pokrm zvaný kumpir, což je velká pečená brambora plněná zeleninou, olivami, třeba i masem a sýrem.

Nápoje v Turecku

V Turecku se ve velkém pije čaj. Klasický je silný, černý, nabízí se také ovocný jako je fíkový, jablečný, anebo pak lipový či mátový.

Tureckou kávu bychom zde hledali marně. Pravý „turek“ je velice silný, bez odpadu, a také příliš sladký.

Turecko je známo výrobou čerstvých džusů. Není to jak u nás, že si koupíme krabici, prý 100 % džusu, ale přímo ovoce, ze kterého se džus připraví.

Budete-li chtít ochutnat národní turecký nápoj Ayran, pak se připravte na směs slaného bílého jogurt, zředěného s vodou a dochuceným česnekem.

Pide

Protože je častým základem mnoha pokrmů, nesmí chybět ani zde – turecký chléb, který je spíše jakousi plackou. Na něj bude potřeba: půl kila mouky, 30 g kvasnic, 250 ml vlažné vody, žloutek, lžíce olivového oleje, cukr a 30 g seznamových semínek.

Asi polovinu připravené vody odlijeme a spolu s kvasnicemi a troškou cukru zamícháme a necháme kvasit na teplém místě. V mouce uděláme důl a vlijeme kvásek. Propracujeme těsto a až je hladké a nelepí se, přikryjeme jej a necháme asi 20 minut kynout. Těsto rozválíme pomocí pěsti namočené v olivovém oleji. Zbytek olivového oleje spolu se žloutkem a pár lžiček cukru smícháme a shora placku potřeme a posypeme sezamem. Pečeme při 200 stupních asi 20 min

Lahmacun – turecká pizza

Na těsto pizzy, v tomto případě pide, lze klást cokoli, podle vlastní chuti, nicméně tu nejtypičtější tureckou pizzu připravíme z: půl kila čerstvých oloupaných rajčat, asi dvě cibule, půl kila mletého hovězího, menší zelená paprika, 2 lžíce rajského protlaku, 4 lžíce olivového oleje, stroužek česneku, svazek petrželky posekané, máta, kayenský pepř, sůl.

Cibuli osmahneme, přidáme česnek, rajčata a míchat tak dlouho, dokud je směs hustá, tekutina se vypařila. Mezitím si můžeme předehřát troubu na 230 stupňů a maso smíchat s kořením, paprikou, rajským protlakem a vychladlé rajčatové směsi. Propracované těsto na pide rozdělíme na 3 díly, vyválíme na tenké placky a dáme na vymaštěný plech. Na tyto placky dáváme masovou směs, ale ne úplně do okrajů. Pečeme asi 15 minut.

Manti

Velice lahodným pokrmem jsou turecké těstoviny s jogurtem. Na ně bude potřeba: hladkou mouku, vejce, voda, 250 g mletého jehněčího, cibule, půl kila bílého jogurtu, česnek, petrželka, sůl, pepř, paprika sladká, máslo. Nejprve smícháme hladkou mouku s vejcem a trochou vody tak, abychom uhnětli těsto, které se nelepí. Zakryjeme utěrkou a necháme půl hodiny stát.

Mezitím si nakrájíme cibuli a smícháme s masem, okořeníme petrželkou, pepřem, solí a sladkou paprikou. Řádně promícháme a můžeme připravit těsto. Rozválíme ho a rozkrájíme na menší čtverečky. Do nich klademe maso a balíme v malé šátečky. Vaříme v mírně osolené vroucí vodě asi 7 minut.
Omáčku připravíme z prolisovaného česneku, jogurtu a soli, když vše řádně smícháme. Na pánvi si ještě opečeme červenou papriku a podáváme – těstoviny, omáčku a nahoru právě papriky.

Baklava

U správného menu nesmí chybět desert. A v Turecku obzvlášť, neboť tamější obyvatelé jsou pověstní v libování si ve sladkých, až přesládlých pokrmech.

Budeme potřebovat: na těsto: 300 g hladké mouky, 80 g másla, trochu citrónové šťávy, a asi 150 ml vody. Dále bude potřeba: 150 g másla, 50 g moučkového cukru, 2 sáčky vanilkového cukru, 100 g valašských ořechů, 200 g mandlí, 100 g pistácií, mletá skořice, mletý hřebíček, a žloutek. na speciální šlehačku: 200 ml smetany ke šlehání, ztužovač šlehačky a několik lžic medu.

Mouku prosejeme, přidáme změklé máslo, citronovou šťávu a přilijeme horkou vodou. Zpracujeme v těsto, následně vyválíme 10 tenkých placek a všechny zarovnáme do jednoho čtverce.

Ořechy, mandle a pistácie nasekáme a spolu se skořicí, troškou hřebíčku a oběma cukry promícháme. Rozpustíme 150 g másla a poté jím vymažeme plech, na něm klademe jednu placku, pokapeme máslem a oříšky a položíme další placku. Takto postupujeme, až nám zbudou placky tři. Ty na sebe položíme, pokapeme máslem, shora potřeme žloutkem, rozkrojíme na čtverečky a položíme na připravený plech. Pečeme dozlatova na 190 stupňů. Jak se baklava peče, připravíme si medovou šlehačku – ušleháme šlehačku se ztužovačem a poté přidáme med.